Homeopatie a internet

“Můj Homeopat” léčí podobné podobným / SIMILIA SIMILIBUS CURANTUR /

Homeopatie a internet

Historie homeopatie

Historie homeopatie

Jedním z principů, ze kterého homeopatie vychází, je tzv. princip podobnosti, podle kterého se "podobné léčí podobným". Je známý v mnoha tradičních kulturách, léčí pomocí něho různá odvětví přírodní medicíny a do jisté míry se využívá i v současném euro-americkém systému léčby. Jedním z prvních, kdo ho zformuloval, byl v 5. století před n. l. Hippokrates, otec moderní medicíny. 

Zákonem podobnosti se ve středověku zabýval např. také lékař a alchymista Paracelsus, ovšem první, kdo ho zasadil do nového kontextu a na jeho základě vytvořil celou metodu homeopatie, byl německý lékař Samuel Hahnemann (1755 – 1843). Ten je dnes právem považován za zakladatele homeopatie.

Homeopatické lékyHahnemann studoval medicínu v Lipsku a ve Vídni a po studiích působil na několika místech jako lékař. Velmi záhy byl však natolik zklamán stavem tehdejší medicíny a její neschopností řešit odpovídajícím způsobem mnoho chorob, že přerušil lékařskou kariéru a začal se sám věnovat farmakologickému výzkumu a chemickým pokusům. Během dlouhého období hledání a vědeckého zkoumání přečetl a přeložil mnoho vědeckých pojednání a podařilo se mu zformulovat základní principy nové homeopatické metody, princip  podobnosti a princip infinitezimální dávky. K léčbě pacientů se vrací až po více než deseti letech, tentokrát však již začíná používat nové metody, které nezřídka vyzkoušel sám na sobě. Nová metoda už v době svého vzniku budí velkou pozornost a začínají se formovat tábory jejích příznivců i odpůrců. Hahnemann publikuje četné vědecké spisy, z nichž nejdůležitější je Organon léčebného umění, který byl již za jeho života vydán několikrát a postupně byl přeložen do dalších jazyků.

Hahnemann měl ve své době mnoho žáků, kteří pokračovali v jeho výzkumech a způsobu léčení, a díky nim se homeopatie začala rozšiřovat dále po Evropě. V devatenáctém století se používala v boji proti choleře, tyfu a při jiných epidemiích, jejími stoupenci se staly i mnohé významné osobnosti doby.

V Hahnemannově době si každý lékař homeopat připravoval léky sám. Neexistovalo dostatečné množství lékárníků, kteří by byli dobře obeznámeni s metodou výroby homeopatik, lékaři proto neměli na výběr. Homeopatie se však postupně stávala stále populárnější a po roce 1850 se začínají objevovat první specializované lékárny na výrobu homeopatických léků. Z těchto homeopatických lékáren se postupně začínaly vyvíjet laboratoře, časem přeměněné v moderní farmaceutické společnosti. Podobným způsobem vznikla také společnost BOIRON.

Během 19. století se homeopatie dostala také do Spojených států, Indie, Ruska, Jižní Ameriky a některých afrických zemí. Postupně vzniklo několik homeopatických škol, které stále prohlubovaly homeopatickou klinickou zkušenost a upevňovaly poznatky o lécích i jednotlivých postupech. Vzniklo mnoho odborných děl, v některých zemích se homeopatie začala vyučovat na univerzitách.

V dnešní době se homeopatie používá ve 100 zemích světa, do své praxe ji začlenilo 300 000 lékařů a léčí se s ní 400 milionů pacientů.
 
zdroj:http://www.boiron.cz/cs/25-historie-homeopatie 
 

Lékař homeopat

V České republice bohužel dosud chybí legislativa, která by přesně upravovala problematiku homeopatie u lékařů a nelékařských profesí. Legislativní podmínky se v tomto ohledu liší také v zahraničí. Zatímco např. ve Francii smí homeopatické přípravky předepisovat pouze lékař (případně u volně prodejných léků je mohou doporučovat lékárníci nebo jiní zdravotničtí odborníci), v Německu nebo Velké Británii existuje mnoho homeopatů nelékařů, kteří však museli získat odpovídající vzdělání a léčit mohou pouze za přesně stanovených podmínek.

Lékař homeopat je odborník, který své medicínské znalosti dále rozšířil studiem homeopatie. Při léčbě bude vždy volit takový způsob léčby, který bude v danou chvíli pro daného pacienta nejvhodnější, ať už půjde o homeopatii nebo jinou terapii. Za svou volbu je plně zodpovědný.

Dobrý homeopat nelékař má za sebou několikaleté studium homeopatie obsahující mnoho poznatků z medicíny a přesně zná hranice, ve kterých se může pohybovat. Nikdy nenutí pacienta, aby přestal navštěvovat svého ošetřujícího lékaře nebo aby bez konzultace s ním jakkoliv pozměňoval svou dosavadní léčbu. Činnost homeopata a ošetřujícího lékaře se může vhodně doplňovat.

Vzhledem k tomu, že v České republice dosud chybí zodpovědné kontrolní orgány a akreditované vzdělávací instituce, které by stanovovaly podmínky pro homeopaty nelékaře, je třeba, aby se pacient před započetím léčby vždy pokusil získat maximum informací o daném homeopatovi a o garantech jeho vzdělání a v každém případě zůstal také v péči svého ošetřujícího lékaře.

 

 

Homeopatie a akutní infekty v zimním období


V zimním období se vyskytuje více akutních infektů vyvolaných viry a bakteriemi. Zároveň jsme vystaveni nepřízni počasí, která má na náš imunitní systém také svůj vliv. Homeopatická léčba pomáhá jak na úrovni preventivní - abychom byli co nejodolnější, tak i na úrovni léčebné - když už onemocníme...

Homeopatika jsou v našem státě registrována jako léky, povolena SÚKL a část je jich již ve volném prodeji. Zde se budu zmiňovat o lécích volně prodejných, vhodných k samoléčbě nemocného. Léčbě chronických onemocnění, která je doménou homeopatie, se v tomto článku věnovat nebudu.

Homeopatické léky mají výhodu v tom, že je možné je kombinovat s jakoukoli dlouhodobou terapií. Nedochází k předávkování nemocného ani k nechtěným nežádoucím interakcím s chemickými léky. Podávání je stejné pro děti i dospělé. Pokud je třeba podat homeopatický lék kojenci, rozpouští se granule ve vodě a podávají se na lžičce.

Je nutné si uvědomit, že homeopatie je reaktivní léčebná metoda, a proto tu neplatí množství kilo/dávka/den. Záleží na akutnosti klinického stavu - čím jsou potíže výraznější, tím častěji podáváme homeopatikum. Další výhodou této léčby je, že díky velkému naředění, danému výrobou léku, nevyvolává alergické reakce.

Prochlazení, počínající infekty

Během zimního období se snadno stane, že podceníme rozmary počasí a někde prochladneme. Aconitum napellus 9 CH pomáhá vyrovnat se s teplotními extrémy -chladem nebo horkem. Myslete na něj tehdy, když se vrátíte prokřehlí z túry, nemůžete se zahřát, jste sice v teple, ale vnitřně se stále klepete zimou. Dále doporučuji tento lék školním dětem, které v rámci tělesné výchovy chodí v zimě se školou plavat.

Dávka (5 granulí) před plaváním a po plavání pomáhá, aby pobyt v bazénu neodstonaly. Další jeho účinek je protiteplotní - pomáhá u teplot nad 38 °C, když se pacient nepotí. V klinickém obraze jsou patrné katarální záněty. Ferrum phosphoricum 9 CH je lék, který pomáhá při teplotách 37-38 °C. Pacient je unavený, malátný, bez nálady. Často jej doporučuji při odeznívání infektu, kdy se pacient ještě necítí zdravý, ale akutní stav již odezněl (užívá se 5 granulí 2-5x denně).

Další oblastí účinku tohoto léku je krvácení z nosu, kde je vhodné jej kombinovat s lékem Arnica montana 9 CH. Pomáhá i v těch případech, kdy je krvácení masivní nebo přetrvává i po poleptání nosní sliznice. Kalium muriaticum 9 CH je lék na nedoslýchavost, způsobenou zalehnutím uší a vyvolanou edémem Eustachovy trubice. Na nálezu ORL bývá přítomen vpáčený bubínek, pacient chodí opakovaně na profuky. Při užívání Kalium muriaticum 9 CH (5 granulí 2-4x denně podle akutnosti stavu) dojde k uvolnění průchodnosti Eustachovy trubice, někdy se i spustí průhledná rýma a nemocnému se výrazně uleví.

Léky ovlivňující rýmu

V zimním období se často objevuje rýma a kašel. Zaměřím se tu na léky, které jsou určitým způsobem charakteristické pro daný typ sekrece nebo postižení sliznice. Při rýmě je pro homeopata důležité, jestli se jedná pouze o ucpaný nos (zbytnělou sliznici), nebo jestli dochází k nějaké sekreci. Pokud je výtok z nosu, opět rozlišujeme léky podle něj - sekrece vodová, hleny průhledné, žluté, zelené. Výběr léku ovlivňuje i vazkost sekretu. Postupně proberu podle tohoto schématu jednotlivé léky, kterými je možné zlepšit stav pacienta.

Nux vomica 9 CH je lék, který pomáhá při rýmě s ucpaným nosem, kýcháním a následně vodovou sekrecí. Činí odolným také proti chladu a průvanu. Kromě ovlivnění sliznic podporuje metabolismus při větších dávkách jídla a alkoholu (Vánoce, silvestr, rodinná setkání). Zlepšuje regeneraci organismu po pracovní zátěži spojené s nedostatkem spánku a nervovým přetížením (5 granulí 2-5x denně sníží zátěž organismu).

Jiným lékem na vodovou sekreci je Allium cepa 5 CH - lék připravený z cibule kuchyňské. V jeho obraze je vodová sekrece, která leptá sliznici nosních dírek i filtrum. Výtok doprovází někdy i kýchání. Kromě zimních nachlazení je tento lék vhodný i při jarních senných rýmách (doporučené dávkování je 5 granulí 2-5x denně). Průhledné rýmy, které jsou doprovázeny ranním vlhkým kašlem v důsledku přehlenění během noci, jsou v obraze léku Sulfur iodatum 9 CH.

Sekreci lze snadno vysmrkat, kultivačně je bez nálezu. Je to typ sekrece, která reaguje na přemíru smogu ve vzduchu, chrání sliznici před poleptáním vdechovaným vzduchem (zde stačí dávkování 5 granulí 2x denně). Žlutá rýma, která je hojná a kterou lze snadno vysmrkat, je v obraze Pulsatilla 9 CH. Charakteristické věty maminek předškolních dětí, které tento lék potřebují, zní: „Paní doktorko, já nevím, kde se v něm všechny ty hleny berou. Sotva se vysmrká, může smrkat znovu.“

Při vstávání po spánku se tyto děti budí s hleny zaschlými na tvářích, během dne se jim vytvářejí bubliny u nosu. Při kultivaci se málokdy najde agens, i když je barva hlenů nažloutlá až žlutá (léčebně se užívá 5 granulí 2-3x denně). Žlutá rýma, někdy s nitkami krve, která je vazká, nelze snadno vysmrkat, pacientovi ulpívá na sliznicích, tvoří krusty, někdy je nutné mechanické „vybavení“ hlenů, je charakteristická pro Kalium bichromicum 9 CH.

Užíváním tohoto léku ovlivníme vazkost sekrece, dojde ke snadnějšímu vysmrkání a rychlejší regeneraci sliznice. Tento lék má kromě rýmy ve svém obraze i afty, které mají specifický tvar - vypadají „jako vyražené děrovačkou“ - kulaté, s jasnými okraji, vyvýšené okraje (osvědčené dávkování je 5 granulí 2-4x denně). Popsala jsem několik charakteristických obrazů léků podávaných při rýmě.

Výběr homeopatik podle typu kašle

Nyní bych se věnovala kašli. I zde při výběru léku záleží na klinickém obrazu pacienta, zda se jedná o podráždění sliznic bez sekrece, nebo se sekrecí. Pacientů se ptám, zda něco vykašlávají, a pokud ano, pak jaký obraz mají hleny. Suchý, dráždivý kašel, který pacienta začne trápit při ulehnutí do postele a není možné jej zklidnit, je charakteristickým obrazem léku Drosera 15 CH (doporučené podávání je 5 granulí před ulehnutím a případně opakovat po hodině do zmírnění kašle).

Charakteristická věta nemocných zní: „Přes den to ještě jde, sem tam zakašlu. Ale když si lehnu, můžu se ukašlat. Bolí mě z toho celé tělo, slzím a nevím, čím to zklidnit. Pořád mě něco dráždí na průduškách.“ Tento lék léčí i pertusoidní kašel, který se objevuje zvláště v zimních měsících. Jiný typ reakce sliznice je nadprodukce hlenů, které nutí pacienta při kašli zvracet. Poslechově jsou slyšet vlhké fenomény na průduškách.

Toto přehlenění se zvracením zlepšuje Ipeca 9 CH. Opět pro lepší pochopení léku věta maminek, jejichž dítě lék potřebuje: „On je tak zahleněný, že ani nechce jíst. Když kašle, nutí ho to ke zvracení, a když blinká, tak vlastně jen hleny, má dokonce i hlenovou stolici.“ (Doporučené užívání je 5 granulí při pocitu na zvracení.) Kromě přehlenění snižuje Ipeca 9 CH jakékoli nucení na zvracení. Pro kojence a předškolní děti je jedním z hlavních léků na acetonemické zvracení spolu s lékem Senna 9 CH a Lycopodium clavatum 9 CH.

Dulcamara 9 CH je lékem volby kašle, který nastupuje na podzim, kdy je pacient citlivý na vlhko. Kromě obrazu zahlenění jsou často přítomné i spastické fenomény - pískání na průduškách. Tento lék je vhodný pro pacienty s asthma bronchiale, kteří se horší na podzim (podává se 5 granulí 2x denně). Zde je možné kombinovat homeopatickou léčbu s léčbou klasickou. Přidání léku Dulcamara 9 CH do rozpisu léčby sníží počet aplikací akutních inhalačních kortikoidů. Univerzálně působícím lékem na spasmy průdušek je Cuprum metallicum 9 CH. Tento lék uvolňuje napětí na hladkých svalech.

Pomáhá astmatikům, kteří říkají: „Stáhnou se mi průdušky, nemůžu nic vykašlat, dráždí mě to, pískám a jsem z toho unavený. I když si beru mukolytika, stejně nic nevykašlu.“ Pokud potřebuji zkapalnit hleny, využívám účinku Lachesis mutus 5 CH. Tento lék v ředění 5 CH má výrazný mukolytický účinek. V tomto případě je nutné jej podávat často (5 granulí po 2 hodinách). Pacienta vždy upozorním, že dojde ke zvýšení sekrece.

Někteří nemocní mohou uvolnění hlenů vnímat jako zhoršení stavu, proto je předem připravím na následný vývoj. Pokud se v zimě přihodí, že dojde k zánětlivým projevům na sliznicích (angína, zánět dutin, středouší apod.), ošetřující lékař uvažuje o antibiotikách a čeká na výsledek kultivace, potom je možné dobu čekání na výsledek vyplnit homeopatickou protizánětlivou kombinací léků Pyrogenium 9 CH a Hepar sulfuris 9 CH (v dávce 2x denně 5 granulí).

Pokud je zánět virového původu, tato dvojkombinace stimuluje vlastní síly organismu se s daným zánětem vypořádat a k podání antibiotik nemusí dojít. Pokud je nutné podat antibiotika, doporučuji spolu s nimi podávat lék Thuya occidentalis 9 CH - jeho účinek je detoxikační, napomůže nemocnému, aby po jejich dobrání nebyl oslabený a opět se nestal příjemcem dalšího infektu. Přeji všem čtenářům, kteří dočetli článek až do konce, aby si z něj vybrali pro praxi některý z léků a co nejrychleji se uzdravili.

Zdroj:Zdravotnické noviny zdn.cz

autor: MUDr. Miriam Kabelková
praktická lékařka, homeopatka, Praha

   

Homeopatie a placebo

V poslední době se v tisku objevilo několik článků zaměřených proti homeopatii, které považují efekt homeopatické léčby za podvod srovnatelný s placebo efektem. První věcí, kterou si člověk znalý věci všimne, je to, že se jedná o výpady lidí, kteří se potřebují nějak prosadit a snad i zalíbit senzací chtivému publiku. Samozřejmě tato antipropagace homeopatie je dnešní společností lépe ceněna a přijatelnější pro lobby farmaceutického průmyslu. Tito autoři popisují principy homeopatické léčby a tváří se jakoby měli alespoň šajnu o tom, o čem vlastně homeopatie je. Tyto principy a postupy homeopatické léčby jsou prezentovány věcně a někdy si člověk může připadat, že je mu poskytnut komplexní obraz o homeopatické terapii. Ale ani zdaleka tomu tak není, studium homeopatie trvá léta a vlastně pro homeopata nikdy nekončí, dá se říci, že trvá celý život. Dalším aspektem těchto článků je to, že nepoukazují na homeopatii v tom pravém světle, to znamená, že nepíšou o homeopatii objektivně, ale zaujatě s cílem znejistit pacienty ve výběru alternativního způsobu léčby a aby nahnali „zbloudilé ovečky“ zpět ke klasické medicíně. Vždyť z toho má prospěch farmaceutický průmysl a jen z toho plynou do kapsy lékaři zisky, které jsou někdy legální a někdy ne.
 
Jedním z důvodů tvrzení, že účinnost homeopatie je srovnatelná s placebem, jsou lékařské výzkumy zaměřené na prokázání neúčinnosti homeopatie. Tím je už předem dán výsledek těchto experimentů, je zde jasně vytyčený cíl a ten pak není problém dovést zdárně do konce. Právě zde dochází k velkému omylu těchto lékařských týmů, problémem je už dříve vzpomínaný přístup, ale také opominutí jednoho nejzákladnějšího principu homeopatie, a to je princip individualizace. Homeopatický lék může korektně účinkovat jen v případě, kdy použitý lék je podobný stavu pacienta, přičemž tato podobnost musí být potvrzena na všech úrovních bytí pacienta, rozuměje tím mentální, emocionální a fyzickou úroveň pacienta. Budeme-li se pohybovat jen na úrovni fyzické, tak nemůžeme individualizovat lék pro pacienta, protože na této úrovni může být na všeobecné symptomy vhodné vícero homeopatických léků, ale léčivý účinek bude mít jen ten, který se co nejvíce podobá stavu pacienta.
 
Dále, když budeme tvrdit o homeopatických lécích, že fungují jen na základě placebo efektu, dostaneme se do dilematu. Představuji si situaci, kdy jsem nemocný a jdu k lékaři. Lékař po vyšetření předepíše dobré léky a po užívání těchto léků nedochází ke kýženému efektu uzdravování, ale nastávají další komplikace nebo se protahuje doba rekonvalescence. Svému lékaři důvěřuji, je sympatický a vždy se tváři chápavě, takže bych se měl léčit jen už podle placebo efektu. Proč zde k tomuto tzv. placebo efektu nedochází, vždyť lékaři věřím a jsem přesvědčený o tom, že mi předepsal ten nejlepší lék? A tato situace nastává dennodenně u nespočtu pacientů, ale nikdo se nad tím nepozastavuje, vždyť je to normální. Můžeme tvrdit, že to nefunguje kvůli tomu, že lékař s námi nestrávil hodinu při vyšetření a ani nás pořádně nevyslechl, ale kdyby tohle byla pravda a fungoval by tak dobře placebo efekt, tak by nebylo potřeba léků, jen výjimečně při úrazech a na bolest.
 
Dalším tvrzení „těchto dobrých duší“ je fakt, že homeopatie je velký byznis a firma Boiron má velké zisky z homeopatických léků. Kdybychom porovnali zisky kterékoliv farmaceutické firmy za léky a vakcíny, tak zisky firmy Boiron jsou oproti tomu mizivé, samozřejmě tyto údaje vám nikdo nebude věšet na nos, ale můžete si to klidně spočítat.

Další otázkou by mohlo být: kolik metaanalýz bylo zveřejněno o neúspěšnosti alopatické medicíny, kolik pacientů bylo obeznámeno s tím, že jim alopatický lék poškodil játra nebo ledviny, kolik alopatických léků bylo staženo z oběhu, když se po letech přišlo na to, že jsou rakovinotvorné nebo způsobují psychické problémy? To nejsou témata, o kterých by se mělo veřejně mluvit, třeba je co nejrychleji zamést pod koberec a tvářit se, že se nic nestalo. Kolik metaanalýz bylo vykonáno na zjištění vedlejšího účinku očkování, na prokázání postvakcinačního syndromu zaviněného těžkými kovy ve vakcínách nebo příměsí infikovaného zvířecího genetického materiálu? Zase to není téma na debatu, vždyť podle přísloví: „Zloděj křičí: chyťte zloděje!“ je lepší poukazovat na chyby druhého a ty své ututlat.

Pro porovnání účinnosti léčby klasické medicíny a homeopatie můžeme použít vzorek chronicky nemocných pacientů, kteří už léta chodí po doktorech, jejich nemoc není vyléčená a jen je u nich vyvolaná závislost na lécích, které užívají v hojném počtu a vždy na něco jiného. Samozřejmě všechny tyto léky mají vedlejší účinek a jsou předepsány na principu alopatické léčby, kterým je potlačení symptomů. Symptom, který není přítomný, už pro klasickou medicínu neexistuje a je vyléčen. Bohužel opak je pravdou, povrchní symptomy nemoci jsou potlačeny do hloubky a nemoc zasáhne hlubší vrstvy organizmu a vyvolá vážnější postižení organizmu. Dokonce i lékařům je za roky praxe znám efekt potlačeného ekzému, kdy se ve většině případů objeví u pacientů astma. Takže dochází k nejen zhoršení zdravotního stavu, ale i k dalšímu poškození orgánů a jejich funkčnosti alopatickou léčbou. Tím vším klasická medicína přispívá ke zhoršení zdravotního stavu národa a dělá lidi ještě více nemocnými, než jsou.
Homeopatie oproti této léčbě má největší úspěchy právě u chronicky nemocných pacientů, kteří přichází k homeopatovi od lékaře s vizitkou neléčitelnosti jejich choroby. Je zde jiný přístup k pacientovi, je brán jako osobnost a ne jako diagnóza, homeopat vyslechne pacientovy stesky a potíže na všech úrovních lidského bytí. To samo o sobě nemá ještě léčivý efekt, jak to tvrdí většina odpůrců homeopatie. Je k tomu třeba ještě pochopení homeopata, jakým problémem je pacient postižen a jakým lékem je možné tento problém řešit. K úspěšné homeopatické léčbě dochází jen v tom případě, kdy toto pochopení nastane a je předepsán správný homeopatický lék pro pacienta, který bude řešit všechny problémy pacienta na všech úrovních lidského bytí. Tento postup se nedá vůbec porovnat s postupem klasické medicíny, je úplně protikladný a staví na úplně jiných principech.
 
Člověk znalý homeopatické léčby s vlastní praxí a zkušenostmi ví, že špatně předepsaný homeopatický lék prostě se stavem pacienta nic neudělá, nedojde ke zlepšení a někdy může vyvolat i zhoršení při nedodržení principů léčby a zbytečném užívání homeopatika podle klasické medicíny. Klasický homeopat vybere po konzultaci pro pacienta jen jeden lék, který se nejvíce podobá stavu pacienta na všech úrovních. Klasický homeopat dá tomuto léku prostor minimálně jeden měsíc, aby prokázal svou účinnost na pacientovy problémy. Klasický homeopat zhodnotí účinnost homeopatické léčby po měsíci terapie na kontrole pacienta, po níž stanoví další postup léčby i po případnou změnu léku nebo jeho podání. Klasický homeopat vede pacienta krok za krokem na cestě k uzdravování a podporuje tuto léčbu homeopatickými prostředky. Dále homeopatické léky nemají žádnou toxicitu, což se o alopatických lécích nedá říci, tím také nedochází k poškození orgánů. Na rozdíl od alopatických léků zde nedochází k potlačení symptomů nemoci, ale ke stimulaci imunitního systému, který sám vyřeší svůj zdravotní problém. To jsou největší rozdíly mezi klasickou medicínou a homeopatií, i když se někteří doktoři homeopati snaží tyto terapie kombinovat dohromady, ale tak jednoduše to nejde, protože se neutralizují.
 
Dalším omylem odpůrců homeopatie je to, že je jednoduchá a velmi dobře výdělečná. Na to potřebujete být fakt dobrý homeopat, což vyžaduje léta studií a taky investic do svého rozvoje. Homeopat, který nemá výsledky a nedokáže léčit, se moc dlouho neudrží u „fochu“. Je nucen dělat něco jiného nebo se stane zarytým odpůrcem homeopatie, jak to potvrzují některé osoby, co v poslední době otočili. Homeopatické léky jsou levné a dostupné, jedna tubička s 80 kuličkami může být použitá pro desítky pacientů, kteří by potřebovali stejný lék, což se moc často nestává, protože každý pacient je originál sám o sobě a každý potřebuje většinou jiný lék a podle stavu i jinou potenci.
 
Dalším aspektem, který věda nedokáže vysvětlit, je působení homeopatik u zvířat a kojenců. Jak je možné, že to u nich funguje, opět přichází vysvětlení o vlídném přístupu homeopata, které si zvíře či miminko pamatuje a tím se uzdravuje. Takže to placebo fakt velmi dobře funguje, jen je škoda, že nefunguje i v rukou lékaře a vědy, hned by bylo méně nemocných lidí na světě.

Zdroj: http://www.vilcakul.estranky.cz/
 

Jak může pomoci homeopatie v novorozeneckém a kojeneckém období života


Cesta každého dítěte na svět, je poměrně složitá záležitost a naše děti přitom a potom mohou mít různé potíže. Který lék pomůže po dlouhém porodu koncem pánevím, kleštěmi nebo císařském řezu? Co pomáhá zvládnout novorozeneckou žloutenku, očkování proti tuberkulóze, plynatost a bolesti bříška nebo moučnivku? Jak postupovat při špatném spánku, prořezávání zoubků, anemii či různých typech očkování?

Pokud porod trvá moc dlouho a dítě má po porodu oteklou hlavičku a známky prokrvácení spojivek a kůže, je vhodné podávat dítěti lék Arnika montana  v ředění 9 CH, 3x denně jednu dávku. Dávka pro novorozence a kojence se připraví tak, že se rozpustí 5 kuliček léku v 1 dcl převařené kojenecké vody, a pak se podává jedna kávová lžička 3x denně. Roztok připravíme každý den čerstvý. Kuličky by se neměly rozpouštět v úplně vařící vodě a roztok by se měl míchat nekovovou lžičkou.

Pokud se dítě rodí koncem pánevním, mělo by Arniku dostat vždy, jelikož tento typ porodu je pro dítě vždy náročnější. Jestliže je nutné použít při porodu dítěte kleště, což už se v dnešní době vyskytuje zcela výjimečně, nebo vakuumextraktor, je vhodné přidat k léku Arnika ještě i lék Natrum sulfuricum 15 CH, 2x denně 1 dávku až do vymizení obtíží (tedy modřiny, otoky apod.). Pokud se dítě narodí císařským řezem a matka byla v celkové narkóze, podáváme lék Nux vomica 9 CH, 3x denně jednu dávku. Tento lék pomůže dítěti lépe metabolizovat narkózu.

Pokud má dítě novorozeneckou žloutenku podáváme lék Lycopodium 9CH 2x denně a lék China rubra 9CH také 2xdenně. Oba léky výrazně usnadní metabolizaci bilirubinu (žlučového barviva). Každé dítě, kromě dětí nedonošených, je v porodnici očkováno vakcínou proti tuberkulóze. Aby imunitní systém dítěte dokázal dobře zvládnout toto očkování podáváme lék Silicea 9CH 1x denně jednu dávku 6 týdnů až 3 měsíce po očkování. Délka podávání je závislá na vzhledu jizvy po očkování na kůži. Pokud se jizva hojí pomalu podáváme lék 3 měsíce. I u nedonošených dětí má homeopatie své místo. Může pomoci s trávením, přibýváním na váze, vyvíjením nezralých plic, imunitnímu systému atd. V těchto případech, je ale nutné volit lék přísně individuálně, podle potřeb každého dítěte a konsultovat jeho stav s homeopatem.

U kojenců bývá častým problémem velká plynatost a bolesti bříška. V tomto případě podáváme lék China 9 CH 3x denně 1 dávku a lék Colocynthis 9 CH při bolestech bříška každých 10 -15 minut jednu dávku až do vymizení obtíží. Maminky se nemusí bát, homeopatický lék se nedá předávkovat tak, jako lék klasický. Tato kombinace léků většinou zabírá velmi dobře, pokud ale nedochází ke zlepšení, je nutné kontaktovat homeopata a změnit léčbu.

Pokud má dítě v pusince kvasinkovou infekci pomáhá kromě lokální léčby Borax 9CH 3x denně 1 dávku. Jestli že  kojenec špatně spí a je vzteklý a protivný, když mu rostou zuby, pomůže velmi dobře lék Chamomilla 9 nebo 15 CH, při větších obtížích můžeme podávat i každou hodinu jednu dávku. Dítě se poměrně rychle zklidní a klesne i případná zvýšená teplota.

Pokud má dítě v kojeneckém věku problémy s nedostatkem červených krvinek podáváme lék Ferrum phosphoricum 9 CH 2x denně dávku, celou dobu léčení anemie, tedy i několik měsíců, samozřejmě při současném podávání preparátů železa. Homeopatikum velmi výrazně zlepšuje vstřebávání a ukládání železa v organismu.

Po 3 měsíci věku jsou děti očkovány celou řadou dalších očkovacích látek. Pro lepší snášení očkování a podporu imunity je dobré vždy podávat lék Thuya 15 CH 1x denně jednu dávku, ode dne očkování 10 dní. Při očkování proti žloutence přidáváme ještě lék Phosphorus 9CH 1 x denně jednu dávku také 10 dní.

Pomocí homeopatie můžeme také ovlivnit celou řadu dalších obtíží našich miminek, bez chemických léků, ale to už většinou spadá do péče erudovaného homopatického lékaře, nejlépe pediatra.

Zdroj: Časopis MAMITA, 20/2007, http://www.mamita.cz/
Autor: MUDr. Kateřina Formánková
   

Strana 1 z 2